Kutná Hora – Vandalové v chrámu sv. Jakuba vyryli do lavic graffiti, patří jim za to poděkování! Je vůbec možné, že tuto větu myslíme vážně? Není to nějaký opožděný nebo naopak předčasný apríl? Není, a myslíme ji vážně. Jedná se totiž o graffiti z let 1576, 1568 a možná i starší. A paradoxně se stalo součástí kulturního a historického dědictví.
Graffiti je fenomén, který je starý jako lidstvo samo. Hranice mezi graffiti a uměleckým dílem je tenká, někdy ji dokonce nelze ani přesně určit. Byly jeskynní malby v pravěku umění, nebo graffiti? A co středověk? Dodnes se zachovala např. v Pompejích, Egyptě a jsou považovány za cenné artefakty, vypovídající o tehdejší době.
Ale vraťme se ke graffiti kutnohorským. Veřejnost je mohla vidět při oslavách svátku svatého Jakuba Staršího, patrona poutníků a patrona kutnohorské farnosti. Při této příležitosti probíhaly komentované prohlídky v kostele sv. Jakuba, kterých se ujal magistr Karel Vopařil z Církevního gymnázia sv. Voršily v Kutné Hoře.
A právě během komentovaných prohlídek si mohli návštěvníci mj. prohlédnout středověká graffiti, vyrytá do chórových lavic v běžně nepřístupném kněžišti, čili presbytáři či chóru. Podle magistra Vopařila jsou tyto rytiny dnes hodnotné, protože vypovídají mnoho o době svého vzniku, ale je to samozřejmě stejné poškození, jako kdyby je vandal vyškrábal třeba do fasády domu dnes.
A kdo vlastně lavice poškodil, nebo vlastně z dnešního pohledu zvýšil jejich historickou hodnotu? Na to Karel Vopařil odpověděl: „V té době nebylo moc běžné, aby lidé uměli číst a psát. A natož latinsky. Pravděpodobně to vyrývali žáci nedaleké farní školy, pomocníci, ministranti nebo zpěváci ze sboru, myslím si, že kněží to nedělali.“
Nejstarší kamenný kostel v Kutné Hoře má mnohá prvenství. Patří k nim také téměř půl tisíciletí stará graffiti, o kterých jsme si mysleli, že jsou produktem subkultur až dvacátého století. A přestože jsou to z dnešního pohledu cenné historické výpovědi, nesnažme se je napodobit!
Vladimír Havlíček