Třemošnice má nádherné okolí. Přírodní koryto řeky Doubravy, hřebeny Železných hor se smíšenými lesními porosty a zříceninou hradu Lichnice, která je ze dvou stran obklopena skalnatými roklemi. Tyto lokality – Lovětínská rokle a Hedvičino údolí, byly v roce 2007 vyhlášeny jako tzv. bezzásahová území v rámci Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory. Bezzásahových území je v současné době v České republice pouze třináct a jedná se o zvlášť chráněná území bez provádění hospodářských zásahů, jak se můžeme dočíst například na stránkách Lesů ČR – Vymezování bezzásahových území | Lesy České republiky, s. p. (lesycr.cz).
Bohužel Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky a Lesy České republiky, které v obou lokalitách hospodaří, zde v uplynulých pěti měsících napáchaly velké škody na přírodě a krajině! Skály v obou údolích, kudy chodí už po staletí lidé a které jsou jakousi branou do Železných hor, nebyly nikdy příčinou ohrožení pocestných. Neexistují záznamy, že by v těchto roklích na někoho spadl nějaký kámen a nepamatují to ani nejstarší pamětníci.
Přes tuto skutečnost se Agentura ve spolupráci s Lesy ČR rozhodla nechat odtěžit cca 190 tun kamene v obou zmíněných „bezzásahových“ územích. Zaštítila se přitom nutností pečovat o bezpečí veřejnosti – návštěvníků údolí. Nestalo se tak ale na žádost občanů, kteří by se cítili ohroženi, ale pouze na základě rozhodnutí několika úředníků, kteří požádali o peníze Státní fond životního prostředí a Evropský fond pro regionální rozvoj. Iniciátory „sanace“ nezajímal názor veřejnosti a tento zásah do krajiny nekonzultovali ani se zastupiteli města Třemošnice, v jehož katastru se Hedvičino údolí a část Lovětínské rokle nacházejí. Práce měly být ukončeny 31. prosince 2021, ale trvaly až do 28. února tohoto roku, přičemž o akci ještě v polovině února nevědělo ani vedení Geoparku Železné Hory.
Devastační akce – jinak to nelze nazvat – která proběhla v obou roklích s nejvyšším stupněm ochrany, byla zaštítěna opakovanými geologickými průzkumy a podpořena prohlášením Agentury, že na práce bude dohlížet stálý biologický dozor. Ve světle toho, jak zejména Hedvičina rokle po takovém „odborném“ zásahu vypadá – viz fotografie, zní slova jednoho z pracovníků Agentury ve článku Příroda Železných hor je pod ochranou právě třicet let (ochranaprirody.cz) poněkud cynicky: „Lesy v okolí zříceniny Lichnice jsou po dohodě s Lesy ČR ponechány přírodním procesům bez zásahu člověka a každý tu tak může pozorovat velkolepé přírodní divadlo.“
A divadlo je to opravdu pro každého, kdo tato údolí znal a miloval, „velkolepé“!
Každý člověk, který si váží krásného přírodního okolí Třemošnice, si musí položit otázku, odkdy mají instituce pověřené ochranou přírody a krajiny v náplni práce najíždění do rezervací s technikou, vrtání do skal, odírání stromů a poškozování stanovišť se vzácnou květenou, rušení zvěře a hnízdění vzácných ptáků, shrnuto: ničení vzácných biotopů, kterým – paradoxně vzato, vděčí pracovníci těchto institucí za své zaměstnání.
Mgr. Zbyněk Andrš, Ph.D.
