Čáslav – Víte, že čáslavský rodák Vojtěch Merunka je spoluautorem a propagátorem uměle vytvořeného jazyka mezislovanština, kterým se domluví bez učení 350 milionů Slovanů? A že uvedeným jazykem promlouvají herci nového českého filmu Nabarvené ptáče, natočeného režisérem Václavem Marhoulem? „Ljudi razumějut bez velikogo učenja,“ říká mezislovansky Vojtěch Merunka.
„Mezislovanština je jazyk, jehož cílem je vzájemná domluva mezi slovanskými národy. Je zbytečné používat angličtinu jako jediný možný jazyk v komunikaci mezi Slovany. Jeho výhodou je, že mezislovanskému jazyku je rozumět bez potřeby se ho učit,“ popsal nový jazyk Vojtěch Merunka a dodal: „Mezislovanština je zjednodušenou a moderní formou staroslověnštiny, což je jazyk, který na naše území přinesli věrozvěstové Cyril a Metoděj v době Velké Moravy. Takto by dnes mohla vypadat původní staroslověnština, kdyby se ve středověku nepřestala vyvíjet a nepůsobily by na ní vlivy, jaké působily na národní slovanské jazyky.“
Doc. Ing. Vojtěch Merunka, Ph.D. je vysokoškolský učitel, odborník v oblasti objektově orientovaného programování. Narodil se v roce 1967 v Čáslavi a po maturitě na místním gymnáziu absolvoval inženýrský obor elektronické počítače na ČVUT v Praze. Je doktorem v oboru zpracování dat a matematického modelování a docentem v oboru informační management. Přednáší softwarové inženýrství na ČZU a ČVUT v Praze. Je předsedou Slovanské unie a šéfredaktorem časopisu Slovjani.info, vycházejícím právě v mezislovanštině. V mezinárodní skupině uživatelů mezislovanského jazyka má spolu s holandským lingvistou Jan van Steenbergenem hlavní slovo.
Přestože se Vojtěch Merunka vývojem mezislovanštiny zabývá od roku 2008 a první knihu vydal již v roce 2009, popularitu u české a dokonce mezinárodní veřejnosti mu přinesl až film Nabarvené ptáče. Jazyk ve filmu představuje záměrně blíže neurčený národ někde ve východní Evropě, kde se děj filmu odehrává. Nabarvené ptáče je filmová adaptace světového bestselleru polského autora Jerzyho Kosińského, zabývá se příčinami zla. A právě mezislovanština se hodila Václavu Marhoulovi jako neutrální neexistující jazyk, aby nezasadil místo děje do konkrétní země a nepoukázal na konkrétní národ.
Film Nabarvené ptáče jistě nový jazyk ještě více proslaví. Ale docent Merunka má vyšší ambice. Jeho cílem je, aby se jazyk skutečně používal. Šanci vidí v turistice, dopravě, v muzeích, na výstavách, veletrzích, v obchodním kontaktu a podobně. Ostatně, už byly vyrobeny různé orientační nápisy a popisy, které byly použity v zahraničí, kde jsou ubytováni turisté z různých slovanských zemí. A výsledek? Všichni dali přednost mezislovanštině před angličtinou a naprosto přirozeně jí rozuměli!
Text Vladimír Havlíček, foto archiv Vojtěcha Merunky
