Čáslav – Výstava nazvaná „Dějiny Židů v Čáslavi“ byla zahájena v sobotu 13. července v čáslavské synagoze. Podle autora expozice Marka Lauremanna to není náhoda. Ke zpřístupnění čáslavské synagogy došlo právě v letošním roce, kdy si připomínáme 120 let od jejího slavnostního otevření. Tehdy u toho byl císař František Josef, tentokrát si její jubileum připomněla řada Čáslaváků i přespolních.
Výstava návštěvníkům přiblížila na osmi panelech historii a osudy místní židovské komunity a také příběh samotné synagogy, jedinečné stavby maurské secese evropského významu od Wilhelma Stiassnyho. Zároveň výstava představila významné osobnosti, které z místní židovské komunity pocházely anebo k ní měly úzkou vazbu. Na příští termíny se připravují ještě tři nebo čtyři další panely.
Synagoga s výstavou budou dále zpřístupněny 14. a 20. července, v Den židovských památek 8., 10. a 11. srpna, 24. srpna a také během Dnů evropského kulturního dědictví 7. a 8. září.
Čáslavská synagoga se probouzí k životu a je to dobře. Výstava a její otevření veřejnosti jsou začátkem několikaletého úsilí, jehož cílem je dokončení její rekonstrukce, aby mohla sloužit jako centrum připomínky historie židovské komunity na Kutnohorsku.
5. června 1942 byli čáslavští židovští spoluobčané deportováni z kolínského shromaždiště do Terezína a pak dále na východ, do koncentračních táborů. Jen málo lidí přežilo peklo těchto nacistických zařízení. Jako úctu obětem a také jako varování je třeba připomínat tyto události, aby se již nikdy neopakovaly. Největší zásluhu na vzniku výstavy a připomínání obětí holokaustu má kurátor výstavy, autor či spoluautor několika knih o židovské diaspoře na Kutnohorsku, Marek Lauremann. Výstava by nevznikla bez podpory Nadace Židovské obce v Praze a Města Čáslav, především čáslavského starosty Vlastislava Málka.
V dnešní době, kdy je veřejný prostor v nebývalém rozsahu zahlcen populistickou, xenofobní či dokonce rasistickou propagandou, je třeba si připomínat nesmyslnost tragických událostí, při nichž nejen Čáslav přišla o významnou část obyvatelstva a tím také o součást kulturní a historické identity.
Vladimír Havlíček