Čáslav/Přerov – „Generál František Moravec z Čáslavi je můj vzor,“ prohlásil bývalý disident a odbojář Vladimír Hučín z Přerova. „Obdivuji jeho zásadovost, odhodlání a vlastenectví.“ Přiznal se k tomu při slavnostním křtu knihy Jaroslava Skopala o čáslavském rodákovi Františku Moravcovi, autorovi plánu atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
„My si pana Hučína a jeho práce velice vážíme,“ ohodnotila Hučínovu politickou a odbojovou činnost praneteř generála Moravce Marta Šenkapounová z Chotusic u Čáslavi. „Jeho účast na křtu knihy mě moc potěšila,“ přiznala se. A dále dodala: „To, co se mu dělo je neomluvitelné a nikdy jsem se s tím nesmířila. Je to hanba. Vláčeli ho po soudech a zostouzeli. A i když byl nakonec zproštěn všech obvinění, nikdo za to, jak je u nás obvyklé, nemůže.“ Paní Šenkapounová narážela na neveřejný proces z let 2002 – 2006, který byl pod tlakem příznivců zpřístupněn veřejnosti. Hučín byl podezřelý z toho, že v 90. letech, kdy pracoval v BIS, podněcoval levicový extremismus, aby mohl upozornit na jeho hrozbu. Avšak v roce 2006 byl zproštěn obžaloby ve všech sedmi bodech.
A kdo je vlastně Vladimír Hučín, obdivovatel čáslavského generála Moravce? Narodil se 25. května 1952 ve Zlíně. Vyučil se mechanikem, na střední školu nebyl přijat z důvodu narušování socialistické morálky. Při padesátém výročí založení KSČ byl zbit komunistickými funkcionáři pro svůj alternativní vzhled, tedy dlouhé vlasy a poté odsouzen za narušování slavnostní schůze k deseti měsícům nápravného opatření. V dalších letech byl v zaměstnání pod dohledem StB.
V roce 1973 pomocí termitu zničil velký transparent „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, zapálil stánek s propagandistickými tiskovinami a podílel se na útoku proti klubovně SSM. V letech 1972 – 1976 rozšiřoval letáky odsuzující vpád vojsk Varšavské smlouvy pomocí vodíkových balonů, ničil transparenty a vitríny oslavující KSČ, SSM a spojenectví se Sovětským svazem pomocí výbušnin vlastní výroby. Poté byl odsouzen za nedovolené ozbrojování k devíti měsícům nepodmíněně plus dva a půl roku podmíněně.
Roku 1983 pomocí výbuchu u vily Antonína Mikeše dekonspiroval tohoto dvojnásobného agenta STB a KGB. Útok byl proveden tak, že nebylo ohroženo zdraví či život. V dalším roce byl odsouzen ke dvěma a půl letům nepodmíněně. Trest si odpykal v dnes již neexistující věznici Minkovice, morálně podporován organizací Amnesty International. Po propuštění byl odsouzen ke dvoum letům ochranného dohledu. Dále slzným plynem narušoval komunistické demonstrace a provedl sabotáž proti koloně sovětských okupačních vojsk. V roce 1986 podepsal Chartu 77.
Po listopadu 1989 byl poslancem v Přerově, soudcem z lidu a předsedou Občanské komise. V letech 1991 – 2001 byl členem BIS jako specialista na levicový extremismus. Opakovaně byl vyhodnocován jako jeden z nejlepších operativních důstojníků. Postoupil do hodnosti kapitána. V letech 1998 – 2001 vyšetřoval dosud neobjasněné výbuchy na Přerovsku a Olomoucku. Na veřejnost začaly pronikat informace, že na výbuších měl sám podíl. Poté byl zatčen zásahovou jednotkou a téměř rok vazebně vězněn. V roce 2006 byl zproštěn obžaloby a proces byl označen jako vykonstruovaný.
Osobnost Vladimíra Hučína není jednoduchá. Pro jedny je hrdina, pro druhé extrémista. A jaká je skutečnost? Tak na to si každý z nás musí odpovědět sám.
Vladimír Havlíček