Žlebské Chvalovice – Již 4. rokem je tradicí, že se skupinka nadšenců z řad hasičů z Třemošnice a Žlebských Chvalovic rozhodla zakončit rok výstupem na horu K2 – Krkaňka – 567 metrů v plné zásahové výstroji. Zásahový třívrstvý oblek, přilba, boty, rukavice a nesmí chybět ani lahev vzduchu na zádech. Výstupu se účastnili Luboš Sobotka, Michal Komárek, Leona Zadinová, Zdenda Foršt a kamarád Luboše s přezdívkou Bizon, jeho mladší dcera a já autor tohoto článku. Výstup se konal 30. prosince 2018.
Start trasy začíná na chalupě ve Žlebských Chvalovicích u místního velitele – 374 m.n.m. Tam se vše domluví, připraví a vyráží se na cestu. Letošního roku jsem se zúčastnil jako pozorovatel, protože jsem byl v předešlých dnech nemocný. Cestu jsem zaznamenával pomocí aplikace Stopař, abychom poté mohli vyhodnotit výsledky.
Vyrážíme!
První zastávkou byla kaplička, kde nesmí chybět první fotografování. Dále jsme pokračovali mezi domy ke studánce Kojenecná. Tam jsme vyzkoušeli kvalitu vody a dál pokračovali. Procházeli jsme bývalou lesní školkou, kde se šlo už strmě nahoru. Ten, kdo kouří ihned poznal, jak je to na dýchání znát.
Dalším bodem byl turistický přístřešek 428 m.n.m. Tam jsme se vydýchali a dohodli jsme se, jakou trasou budeme pokračovat. Červená turistická trasa vedla strmě po skále nahoru. Vzhledem k tomu, že po celou dobu pršelo, padal sníh a byla mlha, byl by výstup nebezpečný. Zvolili jsme tedy delší, ale o to bezpečnější trasu.
Zhoršené povětrností podmínky
Čím výše jsme postupovali, tím se měnilo počasí. K dešti se přidala mlha, sníh a vítr. Cesty byly pokryty sněhem a mokrým listím. To celou cestu ztěžovalo.
Dalším milníkem byl rozcestník Krkaňka – 527 m.n.m. Tam jsme poseděli, odpočinuli si a pokračovali dál. To už byla kolem nás mlha a souvislá vrstva sněhu.
Cíl na dohled
Přibližně po 4 kilometrech naší expedice jsme v lese a husté mlze spatřili vysílač. Tím bylo vyhráno. Vysílač stojí v nadmořské výšce 567 metrů. Blízko něj je odpočívalo a cíl naší cesty. Tam jsme si odpočinuli a jen se rozléhalo „No hurá, jsme tady.“ Chviličku jsme poseděli a odložili si věci. Obvykle si na tomto místě opékáme buřty, ale vzhledem k nepřízni počasí jsme to zrušili.
Cesta zpět
Cesta zpět byla rychlejší z kopce, ale podle mého názoru horší. Snažili jsme si cestu co nejvíce zkrátit. Šli jsme po turistické červené trase, kde jsme pak sešli na strmou cestu dolů. Brždění z kopce bylo snad horší, než se škrábat nahoru. Vrátili jsme zpět za posledním domem v obci Lhůta na silnici. Tam jsme pokračovali až do Žlebských Chvalovic zpět na chalupu. Po celou dobu jsme byli v radio spojení vysílačkou VHF s domovem. Operátorku zajišťovala Zdenička (4). Často bylo slyšet: „Zdenička volá tatínka, přepínám.“ Byl to opravdu krásný výlet a vůbec nevadilo, že bylo špatné počasí. Dobrá nálada, výdrž a odhodlání nás po celou dobu pohánělo vpřed. Už se těším teď na příští rok.
Statistiky
Celkově jsme ušli 7,7 kilometrů v čase 2 hodiny a 43 minut. Kilometr jsme v průměru urazili za 21:12 minut s rychlostí 2,8 km/h.
Zdeněk Sasín ml., Události Online/Chrudimský deník