Tak to bylo i v letošním roce na Lichnici. Máme za sebou všechny dny provozu hradní zříceniny a ohlížíme se, jako by to všechno byl den jediný. Inventura všeho, co nám sezóna na Lichnici přichystala pro návštěvníky. Celý chod zajišťovali průvodci, pokladní a prohlídky Lichnice zpestřily doprovodné programy. Ostatně jako v letech předešlých. Železné hory, jichž je Lichnice nedílnou součástí, každým rokem zažívají zvyšující se nápor návštěvníků a náš hradní areál nezůstává tomuto velkému zájmu stranou. Zaznamenáváme zde spíše individuální výlety rodin, či skupinky turistů, důchodci či menší podnikové akce. Organizované výlety cestovních kanceláří Lichnici pomíjejí, výletů školní mládeže oproti minulým létům spíše ubylo. Snažíme se o maximální zviditelnění naší kulturní památky, a máme v tom určitě rezervy.
Letošní rok byl na počasí výjimečný, to snad konstatují všichni. Navzdory převládajícímu teplu až horku turisté na Lichnici nezanevřeli, protože stále platí rovnice: „Hezké počasí – hodně lidí, ale špatné počasí – málo lidí“. Máme tu krajinu neporušenou civilizací, podle ekologů jednu z nejzachovalejších v České republice. A tak cestou necestou návštěvníci hledají klidné a krásné místa pro toulání přírodou Čech. Letošní poměrně chladný březen k velké návštěvnosti hradu nepřispěl, ale duben a květen s dost radikálním oteplením návštěvníky povzbudil. Celkový srážkový úhrn připadl na několik málo lijáků, téměř celou sezonu provázelo slunečné a teplé počasí. Letošní rok také probíhal ve znamení šetření s vodou. Místní potoky vyschly a zemědělci sčítali ztráty na úrodě. Zato kasteláni si mnuli ruce, protože ani vysoké teploty neomezily zájemce v chuti poznávat kulturní a historické památky. Letos branou Lichnice prošlo 22.400 platících návštěvníků / z toho dospělých 13.527, studentů, dětí a důchodců 7.020 a rodinných 1.853/.
Programy na Lichnici
Bránu Lichnice otevíral již v pořadí 45. ročník zimního táboření. Hrstka nadšenců trempu statečně odolávala v útrobách hradní zříceniny nepřízni počasí. Vše vyvažovala kamarádská atmosféra všech přítomných táborníků. Účastníci táboření se skvěle bavili při lichnickém pětiboji, který každým rokem prověřuje tělesnou zdatnost i smysl pro humor všech soutěžících.
Vlastní vítání jara začíná Velikonocemi. Již tradičně pořádáme na nádvoří Lichnice pletení pomlázky z vrbového proutí. Dne 1. dubna 2018 nebyl na Lichnice pouze apríl, ale také pletení pomlázek. Rodiče s dětmi, kteří si ním nevěděli rady, přivítali proto rádi možnost zdarma se naučit tomuto kumštu. Ze zbytku nepoužitých proutků si mohl, ten kdo chtěl, zasadit vrbu u rybníčku pod památným dubem v Podhradí. Na jeho břehu se nově zelená už několik mladých vrbiček vysazených v minulých letech. Instruktoři pletení pomlázky měli tedy plné ruce práce.
Dne 29. června 2018 v 16 hodin vyjela na koni na nádvoří hradu Lichnice královnička Železných hor, aby zde přijala korunu uvitou z bylinek rostoucích na svazích hradního vrchu. Pak děti ze školy v Ronově nad Doubravou pod vedením sbormistryně Mgr. Kateřiny Andršové zazpívaly lidové písně spojené s oslavou staročeských letnic a koláčových svátků. Evangelická farářka pak promluvila o historii letnic a také protestantů v Železných horách. Došlo i na workshop u kolovrátku a na ochutnávku koláčů. Nechyběl ani bylinkový čaj z oregana nazvaný příznačně „Dobrá mysl“. Dne 16. června v 18 hodin zdi Lichnice zase přivítaly kočovné divadlo Andor s autorskou hrou „Zaprášená hvězda“.
Na dobu hlavní sezony a dovolených jsme se snažili připravit, ale horké počasí některým akcím nepřálo, přesto pro mnohé pořadatele to představovalo výzvu. Tak 5.–7. července to byla pospolitost šermířů, kteří zde jsou každoroční stálicí a okouzlili nejednoho návštěvníka. Zvláštní atmosféru starého a nového doprovází vystupování šermířské skupiny „Mladých šermířů“ pod vedením manželů Netíkových z Třemošnice. Jejich prázdninový program se zaměřuje na děti a mládež, a tak přilákal spoustu rodin s dětmi. Dědictví minulosti nacházíme právě při těchto akcích, které evokují romantické představy o středověkých rytířích. Dne 28. července 2018 stejná skupina „Mladých šermířů“ na Lichnici své vystoupení zopakovala, tentokrát však v barokních kulisách. Trochu z jiného soudku rozčeřila atmosféru šermířská skupina „Třmen“ dne 5. května 2018, jejím námětem se stalo dobývání hradu. Zaútočila na něj děly a houfnicemi a s mottem: “Kdo nemá na válku peníze, nepřežije“. Tolik vystřelených ran diváci určitě nečekali, byli však jistě mile překvapeni plánem bitvy a pocitem napětí.
S bylinkovým královstvím Lichnice nás seznámili studenti, kteří v rámci letní aktivity na hradě mapovali faunu i floru. Lichnice je přírodní čarokrásnou čítankou, v níž můžeme prohlížet na malém prostranství vzácné a chráněné druhy živočichů i květin. Prostředí s tak výjimečným přírodním biotopem nesmí zaniknout. Proto spolupracujeme s Chráněnou krajinnou oblastí Železných hor, aby tento stav nebyl narušen. Každým rokem dostáváme od CHKO ŽH peněžní přispění k vysekání travních a jiných porostů na valech a příkopech, které patří do evropsky chráněného území Natura 2000.
Folkové struny léta na Lichnici a hudební naladění bylo tahounem návštěvnosti letošního roku. Ostatně jako jiné roky. Tento folkový festival se uskutečnil 14. července 2018, kdy se v odpoledních hodinách nádvoří naplnilo fanoušky čekající na hudební lahůdky. Pořadatelé 16. ročníku folku na Lichnici napočítali rekordní návštěvnost 1100 platících diváků. Vystupující skupiny a nádech romantična zříceniny každým rokem zaručují dobrou podívanou. V pestrém programu vystoupily skupin Šídlo, Strunovrat, Jaroslav Samson Lenk, Mlima Jua, Jindra Kejak, Isara Epydemye, Zdi, Pouta Falešná karta, Wyrton, Žalman a spol.. Folk na Lichnici má i své stránky www.folknalichnici.cz, kde je možno najít aktuální informace. Následující den 15. července pak proběhlo autorské čtení Mgr. Jana Stejskala, který představil svou sbírku pověstí ze Železných hor.
Novinkou v poznávání hmyzu je budování tzv. hmyzích hotelů, ale Lichnice je vlastně také hmyzí hotel. Stačí se jen rozhlédnout. Již několik let zde pozorujeme motýly pod odborným dohledem Davida Breitera z Chrudimi. Obvykle si všímáme denní motýly, ale v noci 3. srpna jsme se sešli k pozorování motýlů nočních. Letošní léto bylo vůbec výjimečné, tolik tropických dnů jsme dlouho nezažili. Hodnoty na teploměru v červenci a v srpnu sledoval snad každý. Horké počasí se také projevilo na skladbě travního porostu na valech, a proto jsme museli šachovnicově vysekávat, abychom zanechali rostliny k dostatečné pastvě pro motýly. Lichnice je jako zahrada, kterou lze pozorovat, jak se neustále mění podle ročních období.
Dne 4. srpna se ocitla Lichnice v zóně citů, pocitů a nejrůznějších ezoterických jevů. Při posezení s kartářkami nikdy nevymizí se touha lidí poznávat sebe sama. Právě to chceme slyšet z úst věštkyň. Při akci „Ezoterické Lichnice“ zatancovaly i břišní tanečnice. Nechyběly stánky s občerstvením a zajímavými čaji, bylinkami a ručně vyrobených náramků z korálků. V rámci tohoto programu si přišli na své milovníci této duševní pohody. Atmosféra tajemných zdí zříceniny pod široširým nebem navodí vhodnou atmosféru pro věštění budoucnosti…
Dne 11. srpna v odpoledních hodinách se nádvoří hradu zaplnilo obvyklými návštěvníky, ale i zájemci o vystoupení Kynologického klubu z Heřmanova Městce. S pejsky nás pojí dlouhý čas vzájemného soužití. Češi jsou vůbec národem pejskařů (a také vlastníků kočiček) a čtyřnozí mazlíčci hluboko vstupují do života našich rodin. Skoro v každé rodině najdeme domácího mazlíčka v podobě pejska či kočičky. Pejskové rozumí pouze omezenému počtu slov, proto věnují více pozornosti řeči těla a tónu hlasu svého majitele. Vycvičit pejska dá určité vynaložení úsilí a své výsledky práce předvádí již tradičně Kynologický klub z Heřmanova Městce na nádvoří hradu Lichnice.
Ve dnech 25.–26. srpna nádvoří hradu ovládl opět středověk. Tentokrát v provedení šemířské skupiny „Páni z Lichtenburka“. Doprovodný program s komentovanými přednáškami o zbroji šermířů, o bojištích a hostinách přinesl přítomným jedinečný zážitek. Na všechny zbraně šermířů bylo: „Dotýkat se dovoleno“. Šermířskými dny přibližujeme poutavou a také nenásilnou formou naše historické dědictví a snad doplní i znalosti historie, které jsou podle nejrůznějších anket a průzkumů katastrofálně chabé. Vždyť co říci na fakt, že někteří mladí lidé (a není jich málo) třeba nevěděli, co se stalo 28. října 1918?
Ve dnech 22. –23. září proběhla jedinečná akce, když mexický šaman děkoval na nádvoří hradu Lichnice za dary Země. Víme, že léčí i příroda. Minulost obsažená ve zdech halí roušku tajemna a posvátný život lidí v kamenné historie hradu. Lidí si vybírají místa, kam se chodí zbavit zatěžujících myšlenek, a hledají harmonii. Pracují se zatíženou myslí, a tak dvoudenní oslava podzimní rovnodennosti na Lichnici byla k tomuto účelu jako stvořená. Program vyvrcholil velkou dopolední „Ceremonií podzimní rovnodennosti“ v den, který je dle mayského kalendáře dnem oltářů. Uctili Matku Zemi a všechny přírodní cykly, jež nás obklopují a jichž jsme součástí. Další podobné aktivity lze najít na www.alope.org
Svatby k létu patří. Mohou se plánovat dlouho i bleskově a pro svatbu na Lichnici ještě musíme spoléhat na počasí, to objednat nelze. Na nádvoří letošní rok zvučné „Ano“zaznělo o svatebním obřadu od deseti párů snoubenců. Každá svatba je jiná a pokaždé je to nové. Tradičně došlo i na vypouštění holubů a někteří snoubenci si ještě v botě odnášeli lichnickou minci pro štěstí.
Naší stálou úlohou je propagovat a zatraktivnit Lichnici, hledat propojení s dalšími památnými místy. Ukázat lidem, že Lichnice je historická, zdravá, magická pro dospělé i děti, zelená plná květů i drobných živočichů. Díky cestování objevujeme naši zemi a každý rád doporučí svým známým místa, která ho osobně okouzlila. U nás na prvním místě turisté obdivovali novou vyhlídkovou věž Miladu a teprve na druhém místě jevili zájem o doprovodné programy. Nelze se tomu ale divit. Milada je jako atrakce nová a zatím neokoukaná, vyhlídky jsou ostatně fenoménem dnešní doby a cestovního ruchu. Je dobře, že se na Lichnici vrátila rozhledna, kterou zde před mnoha lety zřídil Klub českých turistů, ale minulý režim ji nechal zchátrat a zbourat. V návštěvní knize návštěvníci nešetří kladným hodnocením…
Rok 2018 byl rokem významným pro všechny Čechy. Vzpomínali jsme 100. výročí vzniku Československé republiky v roce 1918, 50. výročí Pražského jara v roce 1968 a všechny další osudové osmičkové roky (1278, 1348, 1848, 1918, 1938, 1948). Tak tomu bylo i u nás. Pod Lichnicí v obci Podhradí členové Společnosti přátel Železných hor 27. října slavnostně vysadili u hradní cesty lípu srdčitou, náš národní strom. Kéž se ujme a bude prospívat stejně jako celý náš stát…
Líbezná krajina s Lichnicí bude také příští rok lákat turisty k návratům. Čas ale nezastavíme, a je tedy načase přemýšlet o roce příštím. Již nyní si lámeme hlavu jak sestavit program, abychom vhodně obohatili prohlídku našeho památkového objektu. Chystáme v něm například pro milovníky žlutohnědého moku „Den piva na Lichnici“. Chceme také jako jednotící téma do akcí promítnout produkty místních výrobců a dalších regionálních produktů. Lidé žijící v 21. století mají dnes k dispozici přebohatou škálu potravin po celý rok, takže si ani neuvědomujeme, u jak hojného stolu sedíme a že tomu tak nebylo vždy a pro každého. Snažíme také se popularizovat Lichnici a chceme přiblížit široké veřejnosti stavební vývoj středověkého stavitelství i život lidí v minulosti.
I příští rok budeme na Lichnici jistě zažívat nejrůznější radosti i strasti, ale jedna jistota zůstává, že náš hrad bude nadále odolávat náporu věků, jak to činí už téměř 770 let. I s naší skromnou pomocí….
Ivana Matyková, kastelánka hradu Lichnice