Kutná Hora – Připomeňme si kutnohorské oslavy pětadvacátého výročí „Sametové revoluce“.
V Sankturinovském domě proběhla výstava dobových fotografií Jaromíra Procházky, na ní navázalo setkání pamětníků, především těch, kteří se aktivně účastnili těchto událostí. Jejich vyprávění zaujalo také studentky církevního gymnázia, ty přiznaly, že výuka historie na našich školách končí prakticky druhou světovou válkou. Bohužel není odvaha učit novodobou historii, snad se to v budoucnosti změní.
Besedující se shodli, že změna společenského zřízení přinesla nejen větší svobodu, ale také větší zodpovědnost za své životy, za své jednání a konání. Někteří z nás podlehli tlakům konzumní společnosti, jiní si váží možností, které přinesl listopad 1989 a někteří na dobu socialismu vzpomínají s nostalgií.
Po ukončení besedy v Sankturinovském domě a krátkém recitálu kutnohorského písničkáře Pepy Nose, začala ve Spolkovém domě vernisáž k výstavě o Karlu Krylovi. Zároveň se zaplnil kostel sv. Jana Nepomuckého, kde vystoupil se svým recitálem Jan Kryl, jeho bratr.
Karel Kryl, přezdívaný „Básník s kytarou“, byl významný československý básník, zpěvák a skladatel protestsongů, před listopadem 1989 byl známý svou kritikou režimu. První desku vydal půl roku po vpádu invazních vojsk Varšavské smlouvy. Zejména píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“ se stala populární, přestože za její poslouchání a šíření hrozily perzekuce, stala se jakousi „hymnou odporu“.
Krylovy písně byly po okupaci zakázány, následující rok emigroval a usadil se v Mnichově v Německé spolkové republice. Tam se podílel mimo jiné na vysílání Radia Svobodná Evropa. Když se Karel Kryl v listopadu 1989 vrátil do vlasti, vítaly ho davy nadšených fanoušků. Na Václavském náměstí zpíval z balkonu knihkupectví Melantrich národní hymnu.
Karel Kryl velice těžce nesl různé negativní jevy, které provázely nástup kapitalismu, nejvíce ho však zasáhlo rozdělení Československa. Tyto skutečnosti, hektický způsob života a rodinná anamnéza, vedly k jeho předčasnému odchodu.
V jeho práci a odkazu pokračuje bratr Jan Kryl, který začal přednášet básně a koncertovat roce 1997. Přestože sklízí obdiv a úspěchy, nejde mu o slávu, jde mu o to, aby se lidé při jeho vystoupení zamysleli. A to se mu v Kutné Hoře povedlo měrou vrchovatou, při jeho písních a při písních bratra, kterým říká „Karlovky“, šel doslova „mráz po zádech“.
Ať už „Sametovou revoluci“ vnímáme jako návrat ke svobodě a demokracii, nebo nastolení kapitalismu, zůstává faktem, že tato historická změna ovlivnila životy nás všech.
Vladimír Havlíček
