Ibišky syrské, zvané „růže z východu“, kvetou nejen v Čáslavi

Ibišky syrské, zvané „růže z východu“, kvetou nejen v Čáslavi

Čáslav – Ibišek syrský, lidově zvaný „růže z východu“, kvete barevnými květy nejen v botanické zahradě čáslavské Střední zemědělské školy. V Asii je tak oblíben, že je dokonce korejskou národní dřevinou!

Ibišek syrský (Hibiscus syriacus) je venkovní, až tři metry vysoký opadavý keř s velkými barevnými květy, patří mezi nejatraktivnější okrasné dřeviny. Pochází z jižní Asie, v Evropě se pěstuje od roku 1596. Je poměrně nenáročný, vyžaduje slunce, propustnou výživnou půdu, ale snese i horší podmínky. Ve stínu ovšem méně kvete.

Listy jsou vejčité až kosočtverečné, často trojlaločné. Květy mívají průměr 5 až 10 cm. Vyrůstají jednotlivě na krátkých stopkách. Keř kvete od července do září. Do podzimu stačí pak ještě vytvořit suché tobolky, v kterých jsou semena. Ibišky se pěstují většinou soliterně, ale v posledních letech je stále více vidíme vysazovat jako živé ploty. Zajímavě působí ve smíšeném živém plotu, kde už v letních měsících mají všechny ostatní dřeviny kvetení dávno za sebou.

Daleko známější v našich podmínkách je pokojový ibišek čínský (Hibiscus rosa-sinensis), který není potřeba představovat. Ten je ovšem neopadavý, ale hlavně není mrazuvzdorný. Naše babičky ho nazývaly „čínská růže“.

Pro úplnost představíme ještě málo známý ibišek trojdílný (Hibiscus trionum). Jedná se o jednoletou 10 až 50 cm vysokou bylinu, která se může objevit na zahradě, rumišti či na dalších místech. Ve větší míře se vyskytuje na Slovensku a na Moravě. Má nádherný, žlutý či bělavý květ. Je možné ho pěstovat i jako kulturní nenáročnou letničku.

Ibišek syrský se stává v posledních dvou dekádách stále více součástí našich zahrádek. Připomíná nám dovolenou například u maďarského Balatonu, kde z ibišků vysazují husté a vysoké živé ploty, v nichž pak vystříhávají místo pro vchod.

Mnozí mají vůni ibišku spojenou se vzpomínkou na dovolenou ve Středozemí. Nejen v Čáslavi se stačí posadit na zahrádce vedle ibišku syrského, zavřít oči, vnímat jeho vůni, zasnít se, a třeba uslyšíme mořský příboj, chechtání racků……

Vladimír Havlíček