Zápisek Zdeňka Sasína ml.
Třemošnice/Zahrádka u Ledče nad Sázavou – V sobotu 10. listopadu byl typický smutný podzimní den. S naším řidičem Jardou jsme nevěděli, kam zajet se podívat. Už v minulosti mi vyprávěl o místě, které bylo kvůli výstavě vodního díla srovnáno se zemí.
Jeli jsme po trase z Třemošnice směrem na Ledeč nad Sázavou. Tam jsme dále pokračovali po silnici 130 za obec Kamenná Lhota ve směru na Koberovice. V lesích se nachází hned u silnice autobusová zastávka Horní Paseka, Zahrádka. Tam jsme zaparkovali na parkovišti a vyrazili kolem závory směrem ke zbořenému městečku. To bylo srovnáno se zemí kvůli výstavbě a zaplavení vodním dílem Želivka, které zásobuje vodou Prahu.
Šli jsme po silnici, po které už hodně let nikdo nejel. Byla pokryta listím. Společnost nám dělalo staré elektrické vedení, které bylo zavěšeno na původních dřevěných sloupech. Po přibližně 400 metrech jsme dorazili na náměstí města. Nevěděl jsem, že po celou dobu naší chůze po silnici zde byly dříve postaveny domy, a to z obou stran. V roce 1975 měla Zahrádka 201 domů, kde bydlelo 666 obyvatel. V té době tu byl úřad, pošta, četnická stanice, obecní knihovna a farní úřad. Nouze o práci v tomto městečku nebyla. Byly tu dva mlýny a strojnická dílna, malá cementárna a pobočný závod z Ledče nad Sázavou.
Přišli jsme na bývalé náměstí, kde byly lípy, které jistě původní městečko pamatovaly, ale ty jen tiše přihlížely tomu, jak v roce 1975 lidé opouštěli svoje domovy. Domky se bouraly a silnice k mostu přes Želivku byla přerušena hlubokým příkopem a voda v Želivce stoupala a vše zaplavila. Utrpením se vyhnul kostel sv. Víta, který se povedlo uchránit před komunistickou silou vše zbourat. Zásah památkářů dokázal tento proces zastavit, protože uvnitř jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Ten nyní stojí v místě původního náměstí. Je podmáčený a ničí ho vlhkost od vody z přehrady.
Vedle kostela na malém bývalém náměstí stojí stará kašna bez vody, pomníček a lavičky a hluboké ticho kolem. Jen vítr zlehka šuměl v korunách stromů.
Pokračovali jsme dále podél kostela po původní silnici, která vedla směrem k vodě, kde mizela pod vodní hladinou. Vody nebylo mnoho, a tak se sem tam na břehu plného prázdných škeblí objevily trosky domů. Staré překlady, kusy železných věcí, ale i vršek elektrického sloupu.
Toto místo na mě působilo velmi smutně, a když jsem stál a poslouchal okolí, nebylo slyšet vůbec nic, jen občasné zašplouchání vlnek. Byla už téměř tma a naše kroky směřovaly zpět. Byl to nezapomenutelný pocit. Připadal jsem si, jako kdybych byl ve městě duchů. Nikde nic, jen hluboké lesy, kde původně byly domy.
Po tom všem bych se rád na toto místo vrátil na jaře roku 2019, a chtěl bych něco krátkého natočit.
Co se doopravdy stalo?
Při napouštění přehradní nádrže Švihov na řece Želivce budované jako zásobárna pitné vody pro Prahu a část Středočeského kraje zanikl městys Zahrádka u Ledče nad Sázavou. Skutečně zatopena byla sice jen dolní část této dříve střediskové obce, z důvodu hygienické ochrany však byli vysídleni všichni obyvatelé a z dvou set čísel popisných zůstal zachován jen historicky a umělecky cenný kostel a čtyři další účelově využité objekty.
Zdeněk Sasín ml., Události Online/Chrudimský deník