Kutná Hora – Připomeňme si v souvislosti s Dnem upálení mistra Jana Husa natáčení třídílného televizní filmu Jan Hus. Film byl natáčen podle románu Evy Kantůrkové také v Kutné Hoře. Česká televize ho uvedla k šestistému výročí Husovy mučednické smrti.
Natáčení probíhalo podle adaptace samizdatové knihy spisovatelky Evy Kantůrkové, která je zároveň autorkou scénáře. Jeden z nejnáročnějších projektů České televize vznikl v koprodukci s francouzsko-německou stanicí ARTE.
Natáčení proběhlo ve více než 20 lokacích, například v Anežském klášteře na Františku, v Lipnici nad Sázavou, Zvíkov se proměnil na Kostnici a na kobky sídla německého Gottliebenu, dále se natáčelo na Křivoklátě, v Chebu, v Doksanech, v Telči, v Švihově, na hradě Kost a Karlštejn, v okolí Terezína, Třebíče, Milevska, Chebu a v dalších místech.
Zvažováno bylo i natáčení přímo v Kostnici, ale současná podoba města je pro film nevyhovující. Scéna Husova upálení se tak natáčela u Kutné Hory, na dohled od chrámu sv. Barbory. Kaple Božího těla v Kutné Hoře si ve filmu „zahrála“ pražskou Betlémskou kapli. Většina kutnohorských komparzistů pochází přímo z Kutné Hory, Čáslavi a okolí. V kapli Božího těla natáčelo po čtyři dny spolu s herci téměř 200 komparzistů, při upalování asistovalo dokonce 500 místních komparzistů, i to bylo málo, podle slov režiséra Svobody budou digitálně „namnoženi“.
Film získal záštitu prezidenta republiky. Natáčení zabralo celkem 63 natáčecích dní, bylo natočeno 35 hodin hrubého materiálu. Ve filmu se objevilo přes dva tisíce komparzistů. Celkem bylo vyrobeno přes 150 kostýmů, dokonce byly použity kostýmy z původního Vávrova filmu. Knihu o Janu Husovi napsala autorka již v osmdesátých letech minulého století, poprvé byla vydána jen v rámci samizdatu. Režie se ujal známý režisér Jiří Svoboda, kamery se zhostil uznávaný kameraman Vladimír Smutný.
Vedoucí produkce České televize byla Eliška Sekavová, kostýmy vytvořila Alena Schäferová, hudbu složil Michael Kocáb. Diváci se mohou těšit na herce a herečky, jako jsou Matěj Hádek, Tomáš Dastlík, Jan Dolanský, Pavel Gajdoš, Petr Klimeš, Milan Kňažko, Marika Šoposká, Petra Špalková, Michal Dlouhý, Vladimír Javorský, David Novotný, Lukáš Melník, Jan Plouhar, Petr Stach, Jiří Čapka, Václav Neužil, Luboš Veselý a další.
Jde o film s celou řadou velkých rolí, jejichž psychologická motivace je často složitá a historicky nejednoznačná. Tvůrci se snažili Jana Husa zobrazit jako člověka, jehož motivace a životní postoj jsou nejen srozumitelné, ale zároveň pochopitelné pro dnešní dobu a dnešního diváka. Oproti známému filmu Otakara Vávry z roku 1954 se ve filmu mluví moderní, jen lehce stylizovanou češtinou.
Také hudba je jiná. Michael Kocáb propojil hubu symfonickou s hudbou syntetickou, ale také rockovou. Zárukou dobrého zpěvu jsou Matěj Ruppert a Iva Bittová. Liturgické detaily a latinské texty tvůrci důsledně konzultovali s katolickým biskupem. A v čem vidí aktuálnost reformátorova osudu herec Matěj Hádek? „Postava Jana Husa nám stále ukazuje, že i ta největší oběť za pravdu může mít smysl.“ České televizi patří poděkování, rozsah trilogie odpovídá Husovu odkazu pro evropské dějiny.
Vladimír Havlíček
