Louňovice pod Blaníkem – Chcete vidět místo, kde je zakopaný poklad, čas od času se zjevují a vzápětí mizí cizí vojáci a objevují se záhadné světelné koule? A kde můžete všemi smysly vnímat mystiku místa, na kterém byla při keltských obřadech uctívána matka země? Tak to musíte navštívit legendami opředený Malý Blaník na Vlašimsku ve Středočeském kraji!
Malý Blaník je kopec jen o něco málo menší než jeho „bratříček“ Velký Blaník. Přestože na rozdíl od Velkého Blaníku neukrývá svatováclavské vojsko, čekající až bude naší zemi nejhůře, ani na jeho vrcholku nestojí rozhledna, má osobitou krásu a atmosféru. Ta je dána kouzelnou přírodou a také skutečností, že se zde odpradávna konaly duchovní a náboženské obřady. Ty pohanské z doby halštatské a laténské později vystřídaly křesťanské.
Již v dobách gotických zde stávala kaple, ze které se nezachovaly žádné zbytky. V roce 1753 byla z nařízení arcibiskupa vybudována nová barokní kaple svaté Máří Magdaleny. Tvoří ji osmiúhelník komponovaný do elipsy. Po třiceti letech však došlo na základě nařízen císaře Josefa II. k jejímu zrušení, dnes je z ní pouze impozantní torzo. A právě při její stavbě se zjevovaly v okolí postavy vojáků, přestože se v okolí žádné vojsko nenacházelo. Podle některých místních obyvatel se občas nechají spatřit dodnes. Uprostřed zříceniny roste přes 200 let starý smrk, kterému se přezdívá Farář nebo také Velký mnich. Další z legend vypráví o duchovi poustevníka Antonína Zeman z Pacova, který zříceninu obýval. Údajně se zjevuje dodnes a pouze on ví o ukrytém pokladu.
Na severním svahu Malého Blaníku byla nalezena středověká nádoba, která je datovaná do 13. století. Je to nejstarší středověký archeologický nález učiněný v širokém okolí. V blízkosti kaple svaté Máří Magdaleny byly nalezeny kachle a drobná keramika. Je možné, že v těchto místech stál hrad, v němž podle některých údajů měl být vězněn král Václav IV. Podle stejného zdroje husité hrad okolo roku 1420 vypálili. Dále byly na svahu Malého Blaníku nad Býkovickým rybníkem odkryty dvě masivní zdi z lícovaného zdiva a val z hrubě kladených kamenů, který obklopoval celý objekt. Při průzkumu byla zjištěna podezdívka z hrubých kamenů vyztužená maltou a podlahy.
A jak je to s těmi oranžovočervenými světly, které od nepaměti byly a dodnes jsou vídány, jak líně plují vzduchem nad blanickým masivem? Nevíme. Můžeme se jen domýšlet. Jedna z teorií upozorňuje na možnou souvislost s elektrickým nábojem. Oba geologicky zajímavé vrcholy Velkého a Malého Blaníku jsou totiž rozděleny podmáčeným údolím a možná, že tato skutečnost by mohla vést ke vzniku elektrického náboje ve vzduchu. Tuto teorii podporuje skutečnost, že nad masivem se podezřele často objevuje doposud neprozkoumaný fenomén – kulový blesk. Nabízí se otázka, jestli nejsou světla a další záhadné až paranormální jevy nad Blaníky výsledkem místních geologických a vodních poměrů, které vytvářejí spolu s dalšími faktory nějakou formu plazmy či něčeho podobného. Zvýšený výskyt kulových blesků by tomu odpovídal.
V blanických lesích můžete narazit také na nejrůznější pohádkové bytosti. Ale zatímco povykující hejkal či zlomyslný skřítek, maskující se za bludný kořen, budou zřejmě výplody lidské fantazie, krásy přírodní rezervace jsou skutečné.
Vladimír Havlíček