Čáslavačka Radka High se vydala po stopách prezidenta Masaryka v americké Filadelfii

Čáslavačka Radka High se vydala po stopách prezidenta Masaryka v americké Filadelfii

Čáslav/Filadelfie – Po stopách Tomáše Garrigua Masaryka se při návštěvě USA vydala Radka High z Čáslavi. Navštívila místo v pensylvánské Filadelfii, kde Masaryk 26. října 1918 podepsal dokumenty celoevropského významu.

T. G. Masaryk vyhlašuje ve Filadelfii deklaraci o založení Demokratické středoevropské unie.

Radka High návštěvu města komentuje: „Chtěla jsem vidět slavný Zvon svobody, který je pro Američany jedním z nejvýznamnějších symbolů.“ Filadelfie byla totiž v minulosti hlavním městem a 4. července 1776 zde byla přijata Deklarace americké nezávislosti. Fotografování míst spojených s Československem Radka High popisuje: „Dostala jsem úkol od táty, který se ptal, jestli vím, že na stejném místě podepsal Masaryk v roce 1918 prohlášení o založení Středoevropské unie, kterou si lidé pletou s Washingtonskou deklarací o založení Československa a přál si nafotit místo, kde Masaryk před zaplněným náměstím prohlášení přečetl!“   

T. G. Masaryk podepisuje ve Filadelfii deklaraci o založení Demokratické středoevropské unie.

Prohlášení nezávislosti československého národa, zvané Washingtonská deklarace je nám ze školních let dobře známo. Bylo sepsáno ve Washingtonu ve dnech 13. – 16. října 1918 a 18. října 1918 bylo vyhlášeno v Paříži. Bylo deklarací zahraničního odboje a exilové vlády, v čele s Tomášem Garriguem Masarykem, Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem a vyhlásilo samostatnou Československou republiku.

Zadní strana Haly nezávislosti ve Filadelfii.

Souběžně s touto aktivitou ovšem probíhalo založení Demokratické středoevropské unie ve dnech 23. a 24. října 1918 na kongresu ve Filadelfii v Síni nezávislosti, která se nachází v Hale nezávislosti. Text tohoto prohlášení nazvaný „Prohlášení společných cílů národů střední Evropy“ přečetl Masaryk na filadelfském náměstí 26. října 1918. Myšlenka na vytvoření Demokratické unie střední Evropy se zrodila v USA před koncem první světové války. Se souhlasem amerického prezidenta Thomase Wilsona vedl profesor Herbert Miller jednání se středoevropskými politiky o poválečném uspořádání. Výsledkem byl vznik Demokratické unie střední Evropy, do jejíž čela se postavil T. G. Masaryk a polský politik Ignacy Jan Paderewski.

Uskupení se ovšem po 1. listopadu 1918, kdy vypukla polsko-ukrajinská válka o Lvov začalo rozpadat. 9. listopadu oznámil Paderewski Masarykovi, že Poláci vystupují z unie. Tím nastal její definitivní konec. Masaryka zvolilo 14. listopadu 1918 v jeho nepřítomnosti československé Revoluční národní shromáždění prezidentem nového státu. Když před vánočními svátky přijel do nové republiky, na unii si už nikdo nevzpomněl.

Dnes už nezjistíme, které variantě Masaryk dával vnitřně přednost. Musel předpokládat, že národy monarchie se musí nejdříve osamostatnit, emancipovat a někdy v budoucnu teprve zakládat nějaký společný útvar. Přesto se pokusil o vznik středoevropské unie. Je otázka, jestli jí věřil, nebo jestli plnil přání amerických přátel, kteří na základě svých zkušeností dávali přednost podobnému uspořádání, jaké fungovalo v USA.

Turisté před Zvonem svobody ve Filadelfii – symbolu USA.

Je nesporné, že Masaryk ve svých úvahách předběhl dobu. Dnešní Evropská unie, přestože má mnoho chyb, je toho důkazem. Události z Filadelfie jsou dnes téměř zapomenuty. Dokonce takovým způsobem, že pod textem fotografie, kde Masaryk podepisuje založení Unie, je většinou mylný text, že se jedná o Washingtonskou deklaraci.

Vzpomínku na TGM ve Filadelfii uzavřeme slovy Radky High: „Je příjemné stát na stejném místě, kde před zaplněným náměstím mluvil prezident Tomáš Garrigue Masaryk!“

Text: Vladimír Havlíček, foto Radka High a archiv autora