Členové „Včely Čáslavské“ odhalili informační panely v Bratčicích a Chlumu

Členové „Včely Čáslavské“ odhalili informační panely v Bratčicích a Chlumu

Čáslav/Bratčice/Chlum – Rovnou tři informační panely odhalili členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ a fandové historie z řad veřejnosti. První dva se nacházejí u Bratčic a popisuje tzv. „Čáslavskou bitvu“. Třetí byl instalován v obci Chlum u Zbýšova a je věnován místnímu hradu. Panely vyrobili a instalovali bratři Kombercové z Kutné Hory pod odborným dozorem Filipa Velímského, starosty „Včely Čáslavské“.

Čáslavská bitva se odehrála v září roku 1618 mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, respektive mezi Horkami, Bratčicemi a Potěhy. Jednalo se o první velkou bitvu třicetileté války, při které se utkali vojáci stavovské armády s vojáky císařskými. Armáda Českého království složená z žoldnéřských pluků a zemské hotovosti bojovala s armádou verbovanou vídeňskými Habsburky. Ti se snažili do zimy obsadit Prahu a tím zlomit odpor českých nekatolických stavů, který byl zahájen v květnu defenestrací úředníků z oken Pražského hradu. Při bitvě bylo masivně používáno dělostřelectvo, byly vybudovány polní pevnůstky se sítí okopů. Prvenstvím bylo, že to byla první zákopová válka v historii.

Hrad Chlum je kolébkou rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka. Zakladatelem byl jejich předek Bleh, jeho synové Mstislav, Bun a Sezema používali již přídomek z Chlumu. Vladyka Bleh původně sídlil na čáslavském Hrádku, ale král Přemysl Otakar II. mu roku 1276 daroval oblast, kde poté založil hrad Chlum. Jen pro zajímavost, člen rodu Vilém Slavata z Chlumu byl jedním z místodržících, kteří byli vyhozeni z okna Pražského hradu při defenestraci v roce 1618.

Především po třicetileté válce místní lidé používali kamení z hradu na stavbu domů, takže se dochovalo pouze torzo paláce. Pod troskami je ovšem poměrně dobře zachovalá část sklepení. Jedná se o trojici sklepních klenutých místností, do kterých se vstupuje nevelkým otvorem, který byl kdysi schodištěm. Sklepy jsou částečně zasekané do skály a jsou vzájemně propojené. V rohu krajní místnosti je asi dva metry hluboká čtverhranná studna, vyhloubená ve skále. Ve stěně je vyražena štolka, která odvádí přebytečnou vodu.

Všem, kteří se zasloužili o výrobu a instalaci informačních panelů patří poděkování. Členové Muzejního a vlastivědného spolku „Včela Čáslavská“ se tak úspěšně snaží přiblížit historii široké veřejnosti.

Vladimír Havlíček