Seč/Kutná Hora – Matěj Kopecký z Kutné Hory zachránil ze dna Sečské přehrady žulový fragment bývalého náhrobku, nesoucí hebrejské písmo. Nález byl učiněn v předloňském roce při nízké hladině v přehradě a my si tuto úspěšnou akci připomeneme v rámci seriálu „Ohlédnutí“.
Matěj Kopecký je absolventem magisterského studia archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Práce se mu stala koníčkem, takže ve svém volném čase svolává podobné nadšence po internetu a společně udržují či zachraňují nejrůznější památky. Když se dověděl, že na Sečské přehradě je rekordně nízká hladina vody, vzpomněl si na pozůstatky židovského hřbitova v Hoješíně na břehu přehrady. Okamžitě vyrazil na „záchrannou“ akci a byl úspěšný.
Matěj Kopecký akci komentuje: „Cíl byl jasný. Zajet do Hoješína, navštívit tamní židovský hřbitov, projít okolí, zejména po odhalených březích přehrady a pokusit se objevit svržené, dnes již fragmenty bývalých náhrobků.“ Možná zafungovala intuice, možná zkušenost a dobrý odhad. „Mise“ byla totiž úspěšná. „Povedlo se! Asi sto metrů východním směrem (jindy pod hladinou vody) jsem nalezl pohozený žulový fragment bývalého náhrobku, nesoucí hebrejské písmo. Bylo patrno, že náhrobek byl násilně poničen a vhozen do vody. Zbytek náhrobku jsem očistil, zvedl a odnesl těch sto metrů tam, kam vždy patřil, na židovský hřbitov a uložil jsem ho podél hřbitovní zdi. Snad jsem udělal dobrý skutek. Nebýt toho, že byla Sečská přehrada upuštěna, nikdo by se nikdy o fragmentu nedozvěděl a navždy by zůstal pod hladinou vodní nádrže,“ dodává Matěj Kopecký.
A že dobrý skutek nezůstal nepovšimnut, o tom svědčí děkovný dopis Mojmíra Malého: „Dobrý den, chtěl bych Vám jménem Židovské obce v Praze poděkovat za Vaši snahu zachránit některé ze ztracených, resp. záměrně zlikvidovaných náhrobků ze židovského hřbitova v Hoješíně. Hřbitov byl barbarsky a zcela zbytečně likvidován dokonce ve třech etapách – za války (jako mnoho ostatních židovských památek) a pod záminkou hygienických předpisů v letech 1961-2 a 1981-2. Přitom při stavbě přehrady v letech 1925-34 zůstal uchráněn umělým navýšením terénu o cca 1,5 metru a vybudováním ochranné betonové hráze. Až do války tak zůstal téměř bez poškození. Dle snímku katastrální mapy se celou svou rozlohou nachází mimo oblast zatopení. Dle našich informací byla část náhrobků, resp. jejich dílů, v 80. letech zahrnuta do vybagrované jámy (mimo prostor přehrady), mnoho jich bylo rozkradeno chataři a kameníky jako stavební a kamenický materiál. Stejný osud potkal 20 let předtím i materiál ze zbořené márnice. Nikde však nenacházím domněnku, že byly náhrobky svrženy do přehrady. Obávám se proto, že viditelných zlomků bude i za snížené hladiny přehrady nalezeno jen velmi málo. I za ně Vám ale patří velký dík, náhrobky mají totiž být podle náboženských předpisů uloženy v prostoru hřbitova a co nejblíže k pohřbenému. Děkuji také za zprávu o případných dalších nálezech a zdravím, Mojmír Malý.“
Na závěr ještě trocha historie. Hřbitov byl založen v první polovině 18. století. Jižní strana hřbitova byla po vybudování Sečské přehrady v roce 1932 vyvýšena a ohrazena betonovou zdí. Zeď v sobě na jihovýchodní straně ukrývá relikt původní hřbitovní zdi. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1919. K likvidaci hřbitova došlo poprvé za 2. světové války a podruhé v 2. polovině 20. století, kdy byla část náhrobků odvezena, zahrnuta a nebo svržena do přehrady. Zároveň byla zbořena márnice. V současné době se zde nachází sedm posledních náhrobků nesoucí hebrejsko – německé nápisy. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1814.
Události Online vám rádi přinášejí dobré zprávy. A právě proto rádi píšeme o lidech, jako je nadšenec historie a ochrany památek, magistr Matěj Kopecký z Kutné Hory. A na závěr dobrá zpráva. Autorovi tohoto článku se podařilo získat starou černobílou fotografii, kde je vidět bagr, který zahrnuje desítky židovských náhrobků u hoješínského hřbitova. Takže jejich lokalizace je přesná a vyzvednutí je jen otázka financí a dobré vůle.
Vladimír Havlíček, foto Matěj Kopecký
