Čáslav – Nejen v Čáslavi kvete v této době „královna popínavek“ a tou je vistárie. Tu nafotografovanou nalezneme v Jetelové ulici a jedná se o vistárii květnou, nebo-li květnatou, někdy nazývanou japonskou (latinsky Wisteria Floribunda).
Vistárie patří mezi nejkrásnější popínavé dřeviny. Je zařazena do čeledi bobovitých a zahrnuje deset druhů. Je původem z USA a Asie. V ČR se začala pěstovat kolem roku 1913, v Evropě asi o sto let dříve, zhruba od roku 1816. Přestože je jedovatá, vývar z kořenů byl ve staré Číně používán k léčbě bolestivých kloubů a svalů. Nejčastějším důvodem otravy je požití semen u dětí, ty totiž obsahují nejvíce toxických lektinů. Otrava se léčí živočišným uhlím.
Vistárie nese jméno po americkém profesorovi Casparu Wistarovi. V ČR se nejvíce pěstuje již uvedená vistárie květnatá a vistárie čínská (latinsky Wisteria Sinensis), občas můžeme vidět jejich křížence, vistarii sličnou. Výhony vistárie čínské se ovíjejí proti směru hodinových ručiček, je tedy levotočivá. Kvete ještě před vyrašením listů, většinou již v dubnu. Dorůstá výšky deseti metrů a květy v hroznu vykvétají téměř současně. Vistárie květnatá má o něco menší vzrůst, kvete v květnu až červnu vonnými hrozny. Jednotlivé květy se otvírají postupně od stopky ke špičce, je ale pravotočivá, výhony se ovíjejí po směru hodinových ručiček.
Aby vistárie bujně rostla a bohatě kvetla, potřebuje lehkou, dobře vyhnojenou půdu a teplé a slunné stanoviště. Dobře snáší sucho. V tuhých zimách někdy dokonce zmrzne většina nadzemní části. Poškozené části rostliny odřízneme, rostlina dobře regeneruje i při seříznutí těsně nad povrchem. Doporučuje se občasně přihnojení fosforečným a draselným hnojivem, které podpoří pevnost větví a bohatou násadu květních pupenů. Vistárie potřebuje pravidelný řez, ten podporuje tvorbu krátkých bočních výhonů, na nichž se tvoří květní pupeny. Koncem léta zkrátíme listnaté letní výhony – hlavní i boční, čímž přinutíme rostlinu vytvořit květní pupeny.
Ať již tuto „královnu popínavek“ nazveme vistárie, wistarie či wisteria, je pravda, že nemá české rodové jméno. Někdy ji lidově říkáme „modrý déšť“, což pochází z německého blauregen. Není to však správné, protože květy bývají nejen modré, ale také bílé, růžové či fialové. Zkusme tedy zapojit fantazii a pro pobavení vymyslet český název pro tento rod. Co třeba květnatice? A nebo……?
Vladimír Havlíček
