Třemošnice/Čáslav – Také letos se chystají v Třemošnici oslavy 1. Máje. Jako inspirace mohou sloužit fotografie z předloňského roku. Připomeňme si průběh oslav a slibme si, že letos budeme slavit ještě radostněji!
Svátek práce oslavili v Třemošnici za přítomnosti delegace nejen z Čáslavi. Oslava začala v 11 hodin na Náměstí Míru, nekonečný průvod s alegorickými vozy a vojenskou technikou spřátelených armád pokračoval ulicemi města až do areálu místní TJ, kde zazněly plamenné projevy významných státníků a straníků. Lidé provolávali slávu Gustávu Husákovi a Sovětskému svazu, do jehož politiky se pletou USA na celém světě.
O zábavu se pak postarala čáslavská mládežnická kapela Punc, vítěz festivalu „Politická píseň Sokolov“. Při projevech byl za podpory posluchačů roztrhán a pošlapán plakát přisluhovače amerických jestřábů Havla a tibetského dalajlámy. Bylo tím tak řečeno jasné NE! pánům Havlům a jejich úplatným kamarádíčkům, jako je dalajláma, zavilý nepřítel Čínské lidové republiky. Při těchto projevech došlo k politováníhodnému incidentu, kdy muži v maskách hamižného rakouského šlechtice Schwarzenberga a neúspěšného chemika Kalouska, přerušili mírové projevy a vyběhli před pódium s tibetskou vlajkou. Byli však vypískáni uvědomělými zástupci dělníků, rolníků a pracující inteligence a následně zpacifikováni příslušníky Veřejné bezpečnosti. Soudruzi a soudružky tak spontánně odsoudili nepřátele socialismu, vojenské štváče a poskoky imperialismu, kteří za mrzký dolar neváhají zradit vlast. Ostatně, kde asi ten Havel vzal na Mercedes? Vydělal si na něj snad válením sudů v pivovaru? No jistěže ne! A chudák ředitel pivovaru jezdil žigulíkem.
Tolik průběh 1. Máje, který zorganizoval „Recesistický spolek Třemošnice“. Ale teď trochu vážněji. Tato akce se stala v Třemošnici dlouholetou tradicí, koná se již po jednadvacáté. Jejím cílem je pobavit se, zavzpomínat s humorem, nadsázkou a nadhledem na doby minulé, rozhodně se organizátoři nesnaží nikoho urazit či ponížit. Většina lidí byla v době socialismu slušná, poctivá, udělala se hromada práce. A ti, kteří se nechovali dobře, nemají čisté svědomí, ti se stejně neurazí. A není nakonec vidět analogie s dobou současnou? Jistěže je, svět nebyl a není černobílý. Žádný soudný člověk nebude obdivovat monstrprocesy padesátých let nebo ruské gulagy, které pohltily miliony nevinných lidí. Také bychom nechtěli „vymoženosti“ let šedesátých až osmdesátých, jako např. devizové přísliby, výjezdní doložky, kádrováky apod. Ale na druhou stranu, je správnou cestou dravá konzumní společnost? Neztratí se identita národa v globalizovaném světě? Na to si musí každý z nás odpovědět sám.
Vldimír Havlíček
